Slovákům těm je tu hej – mohou mít hypotéku za 2 %.
Strmý růst úrokových sazeb, který nastartovala Česká národní banka na konci roku 2021, rozevřel nůžky v nabídkách hypoték v Česku a za jeho hranicemi. Zatímco se v ČR podle Fincentrum Hypoindex aktuální hypoteční sazby pohybují okolo 6,2 %, na sousedním Slovensku je možné získat úrok i kolem 2 %. Jsou u nás takové podmínky opravdu nedostupné? Ne pro každého.
Slováci mohou hypotéku za český dům splácet na Slovensku
Podle dat Českého statistického úřadu žije na území České republiky téměř 100 000 Slováků, kteří si za určitých podmínek stále mohou vyřídit hypotéku na Slovensku. Při průměrné výši hypotéky přibližně 3 450 000 Kč (140 900 eur) jim to při rozložení na 30 let přinese úspory v řádu stovek tisíc korun. Zatímco při 6,2% úroku, který je nyní standardem v Česku, by spláceli každý měsíc přes 21 130 600 Kč, na Slovensku s dostupnou sazbou těsně kolem 2 % zaplatí v přepočtu pouze něco kolem 13 000 Kč.
„Slováci mohou za určitých podmínek výrazně ušetřit, pokud si zařídí hypotéku na Slovensku,,” říká Petr Motáček, odborník na úvěry z FinGO.cz. Očekává, že počet zájemců o slovenskou hypotéku bude mezi Slováky žijícími v Česku dále růst.
Ručit je potřeba nemovitostí na Slovensku
Jakkoli jsou podmínky na Slovensku poměrně vstřícné, přesto se ani slovenský občan nevyhne určitým omezením. Nejpodstatnější je nutnost ručit za hypotéku slovenskou nemovitostí.
„V drtivé většině případů pak Slováci využívají jako zástavu domy nebo byty svých rodičů nebo jiných rodinných příslušníků, v menším množství pak už nějakou nemovitost na Slovensku vlastní sami,” říká Eva Šablová, ředitelka pro úvěry ze slovenské větve skupiny FinGO. Upozorňuje, že od hodnoty zástavy se pak odvíjí maximální výše hypotéky, na kterou žadatelé dosáhnou.
České příjmy nejsou problém
Zatímco zastavená nemovitost musí být na Slovensku, s příjmy je to jednodušší. „Příjem z českého zaměstnání uzná hned několik slovenských bank úplně bez problému,” říká Šablová.
Právě pokud jde o příjem, je potřeba počítat s odlišnými podmínkami, než jaké platí v Česku. „ČNB až do dubna 2022 nijak neregulovala maximální výši hypotéky v závislosti na tom, kolik vyděláváte. Od dubna pak nesmíte splácet víc než polovinu, respektive 45 % svého čistého měsíčního příjmu v závislosti na věku. Zároveň váš celkový dluh nesmí přesáhnout 8,5 respektive 9,5 násobek čistého ročního příjmu,” vysvětluje Petr Motáček z FinGO.cz.
Na Slovensku platí jiná regulace. „Národní banka Slovenska stanovila, že celková suma vašich splátek smí dosáhnout maximálně 60 % z vašeho čistého měsíčního příjmu po odečtení životního minima,” popisuje Eva Šablová z FinGO.sk. „Na rozdíl od českého prostředí tak dosáhnete na jiné podmínky v závislosti například na tom, o kolik dětí se staráte. Dalším limitujícím faktorem je i celkový maximální úvěrový strop, který může být nejvíce osminásobek čistého ročního příjmu,” dodává.
Od ledna 2023 se má tento úvěrový strop snížit, a to žadatelům starším 40 let, kteří plánují splácet hypotéku ještě v důchodovém věku. Pro starší zájemce o úvěr tak dojde ke snížení maximální výše úvěru přibližně o 15 %.
Každá situace je individuální
Na Slovensku stejně jako v Česku platí, že žadatelé o hypotéku musejí část nemovitosti financovat z vlastních prostředků. Od banky lze získat obvykle jen 80 %, ve výjimečných případech 90 % z hodnoty zastavené nemovitosti. To může být zásadním limitem pro slovenské žadatele žijící v Česku, pokud by se obraceli na slovenské banky.
„Je stále obvyklejší, že žadatelé ručí kupovanou nebo stavěnou nemovitostí a ještě další nemovitostí, třeba domem rodičů, a tím dosahují na lepších podmínek. Pokud tedy někdo nakupuje nemovitosti v Česku a nemůže s ní ručit slovenské bance, potřebuje dostatečně hodnotnou zástavu na Slovensku, jinak pro něho přechod ke slovenské bance nemusí být výhodný. U hypotéky vždycky platí, že každá situace je individuální a je třeba zvážit velké množství faktorů, abyste se dostali k nejvýhodnější nabídce,” vysvětluje Petr Motáček.